V dnešní době si na vlastní kůži zažívám více než dost od každého. Jsem pravomocně odsouzený podvodník za to, že jsem v roce 2008 na legitimní objednávku mého známého našel pro něj ke koupi starší firmu a k ní pomohl otevřít český účet s internet bankingem a švýcarský investiční účet, údajně pro zhodnocení jeho kapitálu. Můj známý však informace a firmu zneužil pro pokus o podvod, který navíc ani nemohl být proveden. K mému překvapení byl soudem osvobozen a já bez jediného důkazu či svědectví o účasti na pokusu podvodu bez jediné koruny škody odsouzen na 5,5 roku do vězení.
A podle soudu nejsem žádný troškař. Údajně jsem napadl dokonale padělanými exekučními příkazy, vystavenými zřejmě dokonce v systému Finančního úřadu v Praze 8, utajené bankovní účty Krajského úřadu Středočeského kraje, Magistrátu hl. m. Prahy a jeho městských podniků a dalších několika pražských developerských firem, které se jen tak mimochodem účastní pražských městských zakázek.
Měl jsem mít k dispozici informace o zůstatcích na těchto účtech, o daňových dluzích těchto firem, znát procesy i osoby vykonávající exekuce na finančním úřadu, razítka FÚ atd.
Podle soudu jsem měl s penězi emigrovat do Švýcarska, tam si změnit identitu a žít s těchto peněz (jako by to bylo možné je tam vůbec převést, kvůli zákonu o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a mezinárodním dohodám mezi ČR a Švýcarskem).
Spáchat popsaný zločin přece není žádný problém pro mne, který nepodniká, nemá kontakty v Praze, nikdo jej v pražských firmách, bankách a finančních úřadech nezná, a těžko má přístup do bankovních a státních databází, žije celý svůj život 350 km na východ od Prahy a léta pracuje dobrovolnicky v neziskovém sektoru.
Nepřeji nikomu pocit bezmocnosti při poslechu soudem „domyšleného“ odůvodnění rozsudku, odporujícímu důkazům a svědectvím. Jsem synem disidenta, který byl za údajnou velezradu odsouzen v 50. létech na 17 let nucených prací do jáchymovských uranových dolů. Rétorika obsahu rozsudků se pramálo změnila.
Rovněž medializace kausy je zajímavá. Podle titulků článků v tištěných a internetových médiích na Moravě jsem bojovník proti hazardu, podle médií v Čechách nejvýznamnější prohazardní lobbista.
Jan Moláček, redaktor TV NOVA pořadu Na vlastní oči, a krátce poté České televize pořadu Reportéři ČR, na výslovnou objednávku a podle podkladů předsedy KDU-ČSL na Praze 7 Mgr. Jana Čižického natočil celkem 3 bulvární reportáže, při nichž mával dokumenty, které by mohl získat leda trestnou činností.
Jeho úsměvné konspirační teorie mají s realitou pramálo společného, ale přece nejde o příběh, ale o splnění zadání. Pan Moláček si totiž reportáže sám režíruje a komentuje, je jen otázkou, kam se vytratil statut veřejnoprávní objektivní České televize a novinářský kodex…
Komu jsem nepohodlný?
„Zeleným“ a tzv. protihazardním aktivistům, profesním sdružením a provozovatelům sázkových her a na ně napojeným politickým a zájmovým subjektům.
Proč jsem nepohodlný?
Protože zastávám vědecký přístup a otevřené diskuse o řešení problému všem dotčeným subjektům, a ne jen těch, kteří mají „zcela jistě pravdu“.
A kvůli výsledkům mé práce.
V roce 2008 jsem inicioval a za účasti předních odborníků na závislosti a významných rakouských advokátů sepsal návrh na zrušení zákona o loteriích (část o výherních hracích přístrojích a podobných technických zařízeních) pro porušování Listiny základních práv a svobod, určený pro skupinu poslanců či senátorů a podání k Ústavnímu soudu ČR. Projekt získal prestižní Cenu VIA Bona, předanou na ambasádě USA v Praze. Návrh nebyl podán jen proto, že poslanec, který přislíbil podporu a zajištění potřebného počtu podpisů, byl nastrčenou figurkou jedné z největších firem vyrábějících a provozujících hrací automaty v ČR.
V dubnu 2010 jsem podal podnět Kanceláři veřejného ochránce práv k šetření postupu a rozhodování Ministerstva financí při povolování sázkových her provozovaných pomocí technických herních zařízení. Výsledek šetření zásadním způsobem změnil přístup k definici a regulaci videoloterních terminálů a podobných zařízení, ke správní praxi Ministerstva financí, k regulaci těchto her v obcích a byl též podkladem pro změnu loterního zákona. K podnětu se přidaly obce a města, a některé z nich úspěšně prosadily regulační vyhlášky u Ústavního soudu ČR. Výsledek šetření byl projednán Vládou ČR a byla nařízena opatření.
V roce 2010/2011 jsem se podílel na analýze podezřelých transakcí z databází odvodů části výtěžků na veřejně prospěšné účely pro orgány činné v trestním řízení. Analýza byla v několika případech podkladem k zahájení trestního stíhání.
V dubnu 2012 jsem podal Vládě ČR návrh na zadání a realizaci první národní studie o sociálně patologických dopadech hazardních her na společnost, inicioval vznik pracovní skupiny a účastnil se jednání a připomínkování studie ve spolupráci se zpracovatelem Národním monitorovacím střediskem pro drogy a drogové závislosti při Úřadu vlády ČR.
Od roku 2012 jsem spolutvůrcem a administrátorem projektů ProblemGambling.cz a ZodpovědnéHraní.cz. Oba projekty jsou přenosem dobré praxe z Velké Británie a jejich cílem je vzdělávání hráčů a personálů herních prostředí v prevenci škodlivého hráčství, včasná diagnostika problémového hráčství a šíření informací o odborné pomoci a podpoře přímo v herních prostředích. Služby využívá každý rok více než 30 000 osob.
Jsem autorem odborných článků a materiálů, týkajících se hráčství a provozování sázkových her, které jsou mimo jiné citovány v národní studii Hazardní hraní v ČR a jeho dopady (NMS, 2014). Již v roce 2009 jsem v rámci přehledového článku o patologickém hráčství v ČR predikoval výskyt patologického hráčství v české populaci na cca 80 000 osob, což potvrdil následně v roce 2014 i národní výzkum.
Obrovský podvod nakonec…
Mou poslední prací v květnu 2014 v rámci prosazování zákonnosti bylo podání velmi závažných podnětů Ministerstvu financí k zahájení řízení z moci úřední pro podezření z dlouhodobého, rozsáhlého a hrubého porušování zákona o loteriích v rámci 10x až 25x zvýšených limitů hry na výherních hracích přístrojích, z důvodů podezření krácení odvodů z loterií kvůli absenci úřední ochrany počítadel na VHP pro výpočet daně a podezření z manipulace s řídící jednotkou VHP, tzv. ePROM. Odhad neoprávněného majetkového prospěchu je odhadován nejméně na 50 mld. Kč na úkor hráčů jen za období 2008-2012. Toto obcházení zákona se děje nejméně od roku 1998 a jsou do něj zapojeni zřejmě všichni výrobci, dovozci, provozovatelé a autorizované osoby, pověřené ministerstvem financí k vydávání osvědčení o provozuschopnosti a o tom, že VHP odpovídá svým technickým provedením zákonným limitům pro nejvyšší sázku na jednu hru, nejvyšší výhru z jedné hry a nejvyšší hodinovou prohru.
Zákon stanovuje nejvyšší sázku na jednu hru v pohostinství 2 Kč, v hernách 5 Kč a v kasinech 50 Kč. Reálné nastavení je však 2 + 2-48 Kč (50 Kč) v pohostinstvích, 5 +5-95 Kč (100 Kč) v hernách a 50+50-450 Kč (500 Kč) v kasinech. Tomu odpovídají i výrazně zvýšené limity pro nejvyšší výhru z jedné hry a hlavně nejvyšší hodinovou prohru. Obcházení zákona se děje prostřednictvím tzv. horní hry, kterou zná a používá každý hráč a o níž se provozovatelé vyjadřují jako o nutném obcházení zákona, protože jim ministerstvo zvýšení limitů v minulosti nepovolilo.
Další podnět se týká kolize § 50 odst. 3 zákona o loteriích a všech povolení k provozování videoloterních terminálů, včetně technického standardu stejného znění. Ministerstvo financí v dřívější době mělo podle zákona podrobně stanovit podmínky pro provozování (včetně limitů pro hru) a přiměřeně přitom použít ustanovení o výherních hracích přístrojích, což odpovídá judikatuře Ústavního soudu ČR a nálezu veřejného ochránce práv.
Nemálo lidí, dříve pracujících na rozhodovacích postech Státního dozoru nad sázkovými hrami, jsou dnes na výplatních listinách provozovatelů sázkových her. Vytvořili protiprávní dokumenty, kterými bylo umožněno povolovat videoloterní terminály a podobné zařízení prakticky kdekoliv, limit byl stanoven jen pro nejvyšší sázku na jednu hru a to 500x výše než u VHP, bez ohledu na druh herního prostředí (pohostinství, herna, kasino).
Centrální loterní systém porušuje základní ustanovení zákona o loteriích, přesměrování různého výherního podílu, velké výhry či absolutní prohry do konkrétní provozovny či koncového zařízení, manipulaci s Jackpotem, který navíc ani není upraven v povolení ani technickém standardu a další obcházení zákona a poškozování spotřebitele.
Podněty byly zaslány i na státní zastupitelství, Kanceláři veřejného ochránce práv, poslancům předkládajícím novelu zákona o loteriích i Národnímu monitorovacímu středisku pro drogy a drogové závislosti. Nyní jsou rozeslány každé obci, která povoluje VHP shodné podněty ke zrušení povolení k provozování pro porušení zákona.
A v tomto období se čistě dle mého názoru „zázračně“ obrátil názor odvolacího soudu, který mne poslal do vězení…
Řešení porušování zákona o loteriích je zcela v rukou MF ČR
Nový zákon o loteriích je zcela jistě urgentní potřebou. Ale pro okamžité zaražení nehorázného stavu a bezprávního obohacování provozovatelů na úkor hráčů postačí pár právních dokumentů a rozhodnutí Ministerstva financí a obcí.
Očekávám s napětím, jak věc odpovědné orgány budou řešit a zda se naplní naděje upírající se k nové politické straně ANO v rámci reálného prosazení boje proti korupci a „hazardu“. Snad se ČR více přiblíží realitě o demokratickém právním státě. WELCOME.