Reklama
 
Blog | Petr Verosta

Je téma dopadů hazardních her pro odborné instituce TABU?

 

V České republice jsou provozovány hazardní hry přes 22 let. Až letos se podařilo vykomunikovat nevládní neziskové organizaci OBČANÉ PROTI ZÁVISLOSTEM o.s. s vládou a MF ČR první národní aktivity výzkumu v oblasti sociálně patologických dopadů hazardních her na společnost, rozpočty a práva, a to mj. po předchozím dvouletém šetření ombudsmana, týkajícího se sporného povolovacího procesu videloterijních terminálů a podobných zařízení Ministerstvem financí, které tako organizace svým podnětem vyvolala a provázela. Jak se k problému gambling staví odpovědné odborné instituce? 

 

Na poli neziskového sektoru působí různé skupiny, které se tématem hazardu zabývají. Mediálně známá jsou jména pana Matěje Hollana a jeho o.s. Brnění a pana Martina Svobody a jeho Občané proti hazardu o.s. Tyto dvě skupiny, ať již deklarují veřejně jakékoliv motivace, se snaží jako profesionální (placení) aktivisté v konečném důsledku o potlačení jednoho druhu hazardních her – videoloterijních terminálů, elektromechanických rulet a kostek, vícemístných technických zařízení a výherních hracích přístrojů (se značným závislostním potenciálem!) ve prospěch jiných druhů hazardních her, čímž tak pro ně jen (ne)chtěně vytváří nový komerční trh. Aktivisté se nabízejí (s relativně malou úspěšností) obcím a městům s pomocí při vytváření prohibičních či významně regulačních vyhlášek. Domnívají se (z historických událostí bohužel zřejmě mylně), že pokud nebude nabídka určitého druhu hazardních her existovat či bude silně potlačena, pak také zmizí po nich poptávka, resp. se silně sníží a hráči nepřejdou na jiné druhy hazardu či do hraní na internetu.

Po prohibici se zcela jistě dočasně kvůli „hazardnímu suchu“ na relativně krátký čas dostaví nižší výskyt hráčství. Díky atraktivitě „zakázaného ovoce“ však cílové, zejména patologickým hráčstvím ohrožené skupiny brzy najdou žádaný substitut. Nadějí je, že významný efekt snížení výskytu hráčství by mohla mít prohibice v malých obcích či výrazná regulace v městech na nízkopříjmové skupiny, u nichž je však riziko substituce hazardní hry v podobě levného alkoholu či drog. Hráčství se regulací sníží jednak mezi nejmenší skupinou patologických hráčů na jednom pólu a největší skupinou příležitostných a rekreačních hráčů na druhém pólu cílové skupiny, kteří nemají s hazardem žádné problémy.

Aktivisté pro zvýšení důrazu v médiích kladou rovnítko mezi účastníkem hazardní hry a patologickým hráčem, což se snaží podložit i 13 let starými výzkumy z USA. Podle těchto starých studií pak odvozují výskyt patologického hráčství v ČR až na 500 000 pacientů a nerespektují ekonomické, kulturní, sociologické velmi rozdílné specifika, včetně zcela odlišné skladby a dostupnosti hazardu mezi ČR a např. USA. Podle posledního federálního výzkumu z roku 2009 je výskyt patologického hráčství v populaci USA 1,2 %. USA má také rozdílné diagnostické normy pro gamblerství. Druhým mediálním „trumfem“ pro aktivisty je srovnávání počtu obyvatel ČR a Francie na jeden výherní automat, což je velmi zavádějící, protože ve Francii jsou uzákoněny jednak výherní automaty v kasinu, ale hlavně na internetu v tzv. online casinech, což představuje absolutní nabídku a dostupnost 24 hodin z mobilních zařízení a pracovních či domácích počítačů. Obdobné poměry obyvatel na jeden „automat“ jako ČR má Anglie, Německo, Itálie, ve Španělsku je extrémní hrou Bingo apod.

Reklama

Nelze upřít aktivistům dobrou vůli a skvělé PR, byť často za cenu lží, hysterie a osobních útoků, místo podložené věcné diskuse. Otázku efektivního způsobu ochrany veřejného zdraví a zájmů by však měly rozřešit zejména odborné instituce protidrogové politiky státu jasnými daty z výzkumu populace ČR a nástroji, se kterými má být seznámena veřejnost, obce a města, státní orgány a zákonodárci.

Až díky aktivitě nevládních organizací byla poprvé v historii ČR letos vytvořena pracovní skupina odborných institucí a státní správy, která má zjistit výskyt patologického hráčství v populaci, vyčíslit dopady na rozpočty apod.

Co dělala odborná veřejnost těch posledních 22 let, to je však záhadou. Odborné články, ke kterým se však veřejnost či politici těžko dostávají, lze napočítat minimálně. V letošní školní studii o alkoholu a drogách (ESPAD 2011) již bylo gamblerství šestnáctiletých vyřazeno úplně. Výskyt patologického hráčství se stále jen odhaduje, ostatní právní, sociologické či ekonomické analýzy zcela chybí. Léčba patologického hráčství je nejednotná, prognóza vyléčení je na hranici statistické výjimky (1 – 2 %). Odborná péče je pro hráče téměř „neviditelná“. Léčí se ročně pod 2000 pacientů, z odborníky odhadovaných až cca 100 000 patologických hráčů v ČR.

Z důvodů absolutní absence údajů o problému gambling  v  ČR jsou veřejné debaty o problematice hazardních her aktivistů a politiků státních či komunálních laické, moralistické, extrémistické na oba póly, či politické.

Veřejnost by se měla dozvědět, jak obtížné bylo nevládním organizacím přesvědčit přední odborníky a instituce protidrogové politiky státu, aby se zúčastnili prvních jednání o výzkumu problému gambling. V ČR až na čestné výjimky zřejmě chybí odvaha a iniciativa zajistit plánovaný výzkum, jeho přenos do klinické praxe, sociálních služeb a legislativy u zdrojů závislostí, upravených legislativou. Prvenství ČR v mnoha statistikách užívání návykových látek a alarmující užívání alkoholu a tabáku u dětí je jen důsledkem této dlouhodobé nečinnosti a nekoncepčnosti státu v roli ochránce veřejného zdraví a zájmu.